Najednou máš pocit chvilkový,
Že tvé kotníky chladí okovy.
Šedý svět suchý ti je nasadil,
Aby od snění tě navždy odradil?
Ty křídla máš, na tobě záleží,
Zda silná jsou, jestli tě udrží.
Vzepři se, vzlétni, křídla tě povedou,
Svět smutně šedý nech nyní pod sebou!
|
(správně cítíš)
(ty to vidíš)
(nenech je odrůstat)
(netoužíš zůstat)
|
|
Ref.:
Přece stačí jenom chtít,
V ruce hůlku křídla mít,
Křídla a fantazijní svět,
Kam toužíš navždy uletět.
Každý z nás je čaroděj?
Na tváři úsměv vykouzlí?
|
|
Duší dítěte až v kouzla uvěříš,
Na cestě své Bradavice objevíš.
Jen těm, kdo křídla fantazie znají,
Brány Bradavic se s láskou otvírají.
Chvíli zapomeň pozemských starostí,
Poznej kouzla Bradavic ? víru a přátelství.
|
(z mlhy se vynoří)
(zaklepej u dveří)
(kouzla to největší)
|
|
Ref.:
Přece stačí jenom chtít,
V ruce hůlku křídla mít,
Křídla a fantazijní svět,
Kam toužíš navždy uletět.
Každý z nás je čaroděj?
Na tváři úsměv vykouzlí?
|
|
Zde najdeš to, co vždy sis jen přál,
Že vše je jen krásný sen, bojíš se dál.
Sám vidíš, že laskavost a kolektivu síla
I to nejtvrdší srdce samotáře otevírá.
Víš o štěstí, co máš a jsi za ně rád,
Že dílkem zázraku mohl ses stát.
Pomni kameny základní, přej jim tu a teď,
ať vzdorují pohromám klidně pro dalších tisíc let
|
(neměj obavy)
(takys byl takový)
(zničil jsi okovy)
|
|